Jak už to tak na světě bývá, každý významný časový předěl vede k bilancování. Pevně ohraničené 20. století není výjimkou. O básnickou reflexi tohoto období se v loňském roce pokusilo hned několik antologií: subjektivně provokativní Ryby katedrál Odilla Stradického ze Strdic (Petrov, Brno 2002), "čítankové" Pegasovo poučení - uspořádali Petr A. Bílek, Miroslav Huptych, Jan Macháček a Vladimír Pistorius (Paseka, Praha - Litomyšl, 2002) a v jistém smyslu i francouzská Antologie české poezie 1945-2000 Petra Krále (Gallimard, Paříž 2002).
Od listopadu 2002 se s antologií české poezie (nejen) 20. století můžeme setkat i na internetu. Její tvůrci (Petr Fabian, Vratislav Färber a Michal Jareš) se ke svému projektu vyslovují jednoznačně:
"Myšlenka na uspořádání antologie českého básnictví se v nás zrodila někdy v roce 2000. Protože popudem byl obraz české poesie, jaký si mohl udělat její náhodný čtenář na internetu, byla to od počátku představa antologie internetové: takové, která by využila nabízející se možnosti (rozsah; doplňky a úpravy, postupné vznikání; nulové náklady, pomineme-li časové zatížení se samotnou přípravou textů apod.), a svým nepatrným dílem narušila stávající zneužití těchto výhod, promítající se do ne právě útěšného a reprezentativního zastoupení českých básníků na internetu."

Antologie je přehledně rozdělena do 4 základních okruhů:
Autoři 20. stol. / základní řada (24 básníků)
Např. I. Blatný, I. Diviš, F. Halas, V. Holan, J. Kolář, O. Mikulášek, K. Toman, R. Weiner
Autoři 20. stol. / rozšířená řada (136 básníků)
Např. P. Bezruč, Z. Havlíček, P. Hruška, I. M. Jirous, A. Sova, K. Šebek, I. Wernisch, J. Zábrana
Starší autoři a díla / do konce 19. stol. (19 básníků)
Např. O. Březina, K. Hlaváček, K. H. Mácha, J. Třanovský
Pod čarou / další současní a nedávní autoři (101 básníků)
Např. V. Čerepková, J. E. Frič, M. Holman, J. Mědílek, P. Prouza, R. Szpuk, J. Veselský, B. Volková

Myslím, že dlužím jediné: Vrh křídel

----------------------------

Báseň pro tento den:

Robert Fajkus
Sivý křik

Mlha. Náhlý výkřik bažanta.
Slast, nebo vražda?
Polnice nebes, nátrubek pekla?
Pak už jen ticho.
Šustění vody v nasyceném vzduchu.
To jenom z rudé kalužiny v hrudi
stoupá sten po nebeské modři,
která je tam někde za...
Ale než dojde zvuku,
rozpustí se v šedé
jak slza v popelu.

Weles 5 (1/97)
str. 3

---

-aav- 1/13/2003