úterý 7. ledna 2003

Přípis pro tento den:

Jan Slovák
- - -


Byla neděla. Šel jsem do kostela horama. Vysvlékl si košulu, aby sa mně nezapotila. Bylo po nočním dešti, ale v horách občas spadla kapka. Vlhko mňa obstíralo.
Stál jsem ve vchodu kostela a tváří narážel na těžký, teplý vzduch, co byl ve vnitřku. Záda mňa chladily ještě z tych hor a potu.
Nakonec začali zpívat “Sbohem, má radosti”. Před lety, na zájezdě s panem farářem, když jsme tuto zpívali v jednom mariánském kostele a šli pozpátku, pomalu, sloku po sloce ven z kostela, měl jsem pocit, že při tom zpěvu opravdu odcházám náposledy.
Tehdy jsem si říkal, že až umřu, mně ju zazpívajú a že při tom budu v hrobě bečat. Představuju si to a vždycky při tom bečim aj ve skutečnosti.

1986

Weles 3 (Léto 1996)
str. 16



-aav- 1/07/2003

Žádné komentáře:

Okomentovat